FCI - Standard č. 182 / 18.04.2007 / GB
STŘEDNÍ KNÍRAČ
(Schnauzer)
ZEMĚ PŮVODU: Německo.
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 06. 03. 2007
POUŽITÍ: hlídací a společenský pes.
KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači -
molosové, švýcarští
salašničtí psi a jiná
plemena.
Sekce 1 Pinčové a knírači.
Bez pracovní zkoušky.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Knírači byli původně používáni v jihoněmeckém regionu jako stájoví psi, protože se cítili zvláště dobře ve společnosti koní. S horlivostí číhali na všechny hlodavce, aby je okamžitě usmrtili, což jim v minulosti přineslo v lidové mluvě označení krysaři ("rattler"). Při založení klubu pro pinče a knírače v roce 1895 byli vedeni jako drsnosrstí pinčové.
CELKOVÝ VZHLED: středně velký, silný, spíše podsaditý než štíhlý, drsnosrstý.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
• Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá zhruba délce trupu.
• Celková délka hlavy (od špičky nosu k týlnímu hrbolu) odpovídá polovině délky hřbetu (kohoutek až nasazení ocasu).
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Typickými povahovými rysy jsou jeho živý temperament spojený s rozvážným klidem. Charakteristická je dobromyslná povaha, hravost a vyslovená oddanost pánovi. Je velmi milý k dětem, nepodplatitelný, ostražitý, a přesto neštěká zbytečně. Má vysoce rozvinuté smyslové orgány, inteligenci, je vhodný k výcviku, neohrožený, vytrvalý a odolný proti povětrnostním vlivům i nemocem. Tyto vlastnosti dávají kníračovi všechny předpoklady, aby se stal vynikajícím rodinným, hlídacím a společenským psem, který má také přednosti služebního psa.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: silná a protažená, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava by měla odpovídat celkové mohutnosti psa. Čelo je ploché a probíhá bez vrásek a rovnoběžně se hřbetem nosu.
Stop: vzhledem k obočí se zdá být výrazně vyjádřen.
LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:
Nosní houba: nosní houba je dobře vyvinutá, s velkými nosními dírkami a je vždy černá.
Tlama: končí tupým klínem. Hřbet nosu je rovný.
Pysky: černé, pevně a hladce přiléhající k čelistem, uzavřený koutek tlamy.
Čelisti / zuby: silná horní i dolní čelist. Úplný chrup (42 zubů podle zubního vzorce) s nůžkovým skusem je silně vyvinutý, dobře uzavřený, čistě bílý. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, ale pravoúhlý tvar hlavy (s vousem) nesmí být narušován příliš silně vyvinutými lícemi.
Oči: středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem; oční víčka dobře přiléhající.
Uši: klopené uši, vysoko nasazené, ve tvaru V, vnitřní okraje uší přiléhají k lícím a jsou neseny stejnoměrně, otočeny směrem dopředu ke spánkům, přičemž rovnoběžný ohyb nesmí přesahovat přes temeno hlavy.
KRK: Silná, svalnatá šíje je ušlechtile klenutá. Krk harmonicky přechází v kohoutek. V nasazení silný, jinak štíhlý, ušlechtile klenutý a odpovídající celkové mohutnosti psa. Kůže na hrdle těsně a bez záhybů přiléhá.
TRUP:
Horní linie z profilu: vychází z kohoutku, směrem dozadu lehce klesá.
Kohoutek: tvoří nejvyšší bod horní linie.
Hřbet: silný, krátký a pevný.
Bedra: krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od posledního žeberního oblouku ke kyčli je krátká, aby pes byl kompaktní.
Záď: probíhá s lehkým zaoblením, nepozorovaně přechází v nasazení ocasu.
Hruď: středně široká, oválného průřezu, dosahující až k loktům. Předhrudí je výrazně vyvinuté díky špičce hrudní kosti.
Dolní linie z profilu a břicho: slabiny nejsou nadměrně vtažené, s dolní stranou hrudního koše tvoří elegantně prohnutou linii.
OCAS: ponechán přirozeně, žádoucí je šavlovité nebo srpovité nesení ocasu.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY:
Všeobecně: Při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny robustní, rovné a nejsou postaveny příliš úzce. Předloktí jsou při pohledu ze strany postavena rovně.
Plece: Lopatka pevně přiléhá ke hrudníku, po obou stranách hřebene lopatky dobře osvalená a nahoře přesahuje trnové výběžky hrudní páteře. Uložené pokud možno šikmo a dobře dozadu skloněné, úhel k vodorovné linii tvoří zhruba 50°.
Nadloktí: dobře přiléhá k trupu, je silní a svalnaté, svírá úhel s lopatkou zhruba 95° až 105°.
Loket: dobře přiléhající, není vytočen ven, ani vtočen dovnitř.
Předloktí: při pohledu ze všech stran dokonale rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené.
Zápěstí: silné, stabilní, jen nepodstatně se odklánějící od struktury předloktí.
Přední nadprstí: při pohledu zepředu svislé, při pohledu ze strany lehce šikmo postavené, silné a lehce pružící.
Tlapy hrudních končetin: krátké a kulaté, prsty těsně sevřené a dobře klenuté (kočičí tlapky), s tmavými, krátkými drápy a hrubými polštářky tlap.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Všeobecně: při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu zezadu jsou rovnoběžné, nejsou postaveny příliš úzce.
Stehna: středně dlouhá, široká a silně osvalená.
Kolena: nejsou vtočená dovnitř ani vytočená ven.
Lýtka: dlouhá a silná, šlachovitá, přecházející v silné hlezno.
Hlezno: výrazné zaúhlení, silné, stabilní, není vtočeno dovnitř ani vytočeno ven.
Zadní nadprstí (nárt): krátké a kolmo k zemi postavené.
Tlapy pánevních končetin: Prsty krátké, klenuté a těsně sevřené; drápy krátké a černé.
CHODY: pružné, elegantní, obratné, volné a prostorné. Hrudní končetiny kmitají co nejdále dopředu, pánevní končetina dosahuje daleko a pruží a poskytuje potřebnou sílu impulzu (posun). Hrudní končetina na jedné straně a pánevní končetina na druhé straně se pohybují dopředu současně. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.
KŮŽE: na celém těle těsně přiléhá.
OSRSTĚNÍ
SRST: Srst by měla být drátovitá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a krycí srsti, která nesmí být nikdy příliš krátká, je tvrdá a dobře přiléhá k tělu. Krycí srst je drsná, dostatečně dlouhá, aby bylo možné zkontrolovat její texturu, není rozježená ani zvlněná. Srst na končetinách má sklony být poněkud měkčí. Na čele a na uších je srst krátká. Typickým znakem plemene je vous, který se tvoří na tlamě a není příliš jemný, a dále huňaté obočí, které lehce zastírá oči.
BARVA:
• čistě černá s černou podsadou;
• pepř a sůl.
U psů se zbarvením pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín se stejnoměrně rozloženým, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavě ocelově šedé až po stříbřitě šedou. Všechny barevné odstíny musí vykazovat tmavou masku, která podtrhuje výraz a musí harmonicky ladit s příslušným barevným rázem. Výrazné bílé znaky na hlavě, na hrudi a na končetinách jsou nežádoucí.
VELIKOST A HMOTNOST :
Kohoutková výška: Psi a feny: 45 až 50 cm.
Hmotnost: Psi a feny: 14 až 20 kg.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Zejména
• Celkově příliš malá nebo příliš krátká hlava.
• Těžká nebo kulatá mozkovna.
• Vrásky na čele.
• Krátká, špičatá nebo úzká tlama.
• Klešťový skus.
• Silně vystupující líce nebo lícní kosti.
• Světlé, příliš velké nebo kulaté oči.
• Nízko nesený nebo příliš dlouhý ocas, rozdílně nesené uši.
• Volná kůže na hrdle.
• Lalok, štíhlá šíje.
• Příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet.
• Kapří hřbet.
• Spadající záď.
• Nasazení ocasu skloněné k hlavě.
• Dlouhé tlapy.
• Mimochod.
• Příliš krátká, příliš dlouhá, měkká, zvlněná, střapatá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst nebo jiné příměsi barev.
• Hnědá podsada.
• U psů se zbarvením pepř a sůl: úhoří pruh nebo černé sedlo.
• Nadměrná nebo nedostatečná výška o 1 cm.
TĚŽKÉ VADY
• Těžkopádná nebo příliš lehká, nízká nebo vysokonohá stavba těla.
• Pohlavní výraz druhého pohlaví (například fena se samčím výrazem).
• Ven vytočené lokty.
• Strmé zaúhlení nebo sudovitý postoj pánevních končetin.
• Dovnitř vtočená hlezna.
• Nadměrná nebo nedostatečná velikost o více než 1 cm a méně než 3 cm.
VYLUČUJÍCÍ VADY
• Plaché, agresivní, zlomyslné, přehnaně nedůvěřivé, nervózní chování.
• Malformace libovolného druhu.
• Nedostatečný typ.
• Vady chrupu jako předkus, podkus, zkřížený skus.
• Hrubé vady v jednotlivých oblastech – například vady stavby těla, vady osrstění a vady barev.
• Nadměrná nebo nedostatečná výška o více než 3 cm.
Jedinci vykazující fyzické nebo povahové abnormality musí být diskvalifikováni.
Pozn.: psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.